PRAGUE AIRPORT REGION

Jarní údržba hlavní dráhy bude probíhat ještě tři dny

Vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám se v rámci jarní údržby dráhy bohužel nepodařilo zrealizovat všechny naplánované práce.  Sekvenční uzavírka hlavní dráhy 06/24 se tak bude opakovat po dobu 3 dnů v termínu od 22. dubna do 5. května 2024.  K převedení na vedlejší dráhu 12/30 bude docházet v návaznosti na aktuální počasí, a to pouze v čase mezi osmou hodinou ráno a pátou hodinou večer. V nočních hodinách bude provoz vždy převeden zpět na hlavní dráhu. 

Na hlavní vzletové a přistávací dráze 06/24 a souvisejících plochách bude v termínu od 25. 3. do 5. 4. 2024 probíhat pravidelná jarní údržba. K převedení na vedlejší dráhu 12/30 bude docházet v návaznosti na aktuální počasí, a to pouze v čase mezi osmou hodinou ráno a pátou hodinou večer. Směr provozu závisí na aktuálních meteorologických podmínkách, především větru. Preferovaný směr je ale přistání od Prahy a vzlet na Kladno. V nočních hodinách bude provoz vždy převeden zpět na hlavní dráhu. 

Práce jsou naplánovány tak, aby proběhly v co nejkratší době. Kromě odgumování a běžné údržby dráhy a přilehlých ploch je v plánu i kontrola světelného zabezpečovacího zařízení, obnova značení a další drobné práce.

Pravidelná údržba hlavní dráhy probíhá dvakrát ročně. Pro minimalizaci hlukové zátěže vždy mimo letní měsíce, a to s ohledem na hustě osídlené oblasti Prahy a Kladenska, které provoz na vedlejší dráhu ovlivňuje. Pro podobné případy nemá Letiště Praha jinou možnost

Na setkání se zástupci Pražské hygienické stanice jsme diskutovali způsob měření hluku z letecké dopravy a také o interpretaci a využití výsledků těchto měření. Problematika je složitá, proto jsme se soustředili především na některé aspekty.

Každá změřená hodnota vykazuje určitou míru nepřesnosti, neboli nejistoty. Při měření hluku z leteckého provozu je (v metodickém návodu Ministerstva zdravotnictví) doporučeno použít smluvní hodnotu nejistoty 3 dB.

Podle platné legislativy je hygienický limit pro hluk z leteckého provozu 50 dB pro noční dobu.

Při posuzování, zda naměřená hodnota překračuje či nepřekračuje limit, se uvedená nejistota od naměřené hodnoty odečítá, k překročení limitu tedy dochází, až když je naměřená hodnota větší než 53 dB.

Tento postup jednoznačně zvýhodňuje provozovatele - původce hluku a naopak znevýhodňuje hlukem zasažené obyvatele. Je to pro nás důležité, neboť některé hodnoty naměřené v našem regionu, především v noční době, se pohybovaly na hranici limitu.

Pro představu doplňujeme, že nárůst hluku o 3 dB představuje navýšení intenzity letecké dopravy na dvojnásobek. Tedy ve vztahu k výsledkům měřením dává nejistota "volnost" ve dvojnásobném počtu přistávajících a startujících letadel. Zjednodušeně lze říci, že pokud by byl na nějakém místě naměřen hluk 50 dB při průletu 24 letadel za noc, tak nejistota 3 dB umožní průlet až 48 letadel.

Výše popsaná metodika porovnávání naměřených hodnot s hygienickými limity ovšem platí pro hluk ve venkovním prostoru (pozemní doprava, letecká doprava i stacionární zdroje). V případě měření hluku ve vnitřním prostoru (výtahy, vzduchotechnika a klimatizace apod.) a v pracovním prostředí je tomu naopak - nejistota se k naměřené hodnotě přičítá, což je samozřejmě pro subjekty zasažené hlukem výhodnější.

Tento princip, tedy odečítání nejistoty měření od naměřených hodnot byl mimo jiné předmětem stížnosti skupiny senátorů na Ústavní soud v roce 2018. Ústavní soud sice stížnost zamítl, ale v odůvodnění je celá řada zajímavých a závažných skutečností, které by mohly být důležité pro další jednání o omezení hlukové zátěže v okolí letiště.

V současné době zjišťujeme s pomocí ARC a dalších evropských institucí, jaká je situace v ostatních evropských zemích. Navázali jsme například externí spolupráci se sdružením UECNA (Union Européenne Contre les Nuisances Aériennes). Předseda sdružení John Stewart z Heathrow nám potvrdil, že problematika omezení nočního provozu letišť je prioritou nejen v Anglii, ale i v Německu, Belgii a Holandsku.

 •           V našich jednáních především o omezení nočního leteckého hluku budeme pokračovat v nejbližší době na ministerstvu dopravy a středočeské hygienické stanici.

•           Letiště je povinno zpracovat každoročně Zprávu o hlukové situaci. Letiště tuto svou povinnost plní, ale od roku 2017 tato zpráva není ministerstvem dopravy zveřejňována. Zjišťujeme proč tomu tak je.

•           V březnu 2024 bude zrušena dočasná výjimka možnosti dřívějšího odklonu startujících letadel od osy dráhy. Bude to v praxi znamenat zúžení oblasti zasažené hlukem z letecké dopravy.

•           Společnost KLM se rozhodla zrušit již pro tuto letní sezonu pravidelné noční lety z letiště Schiphol v Amsterdamu v době mezi 24.00 - 6.00 a přidala se tak k jednoznačnému trendu omezovat noční hluk z letecké dopravy. Domníváme se, že je to velmi inspirativní rozhodnutí!

Přejeme Vám hodně zdraví, klid a ticho - hlavně v noci! 

8. února 2024, Za spolek PAR (Prague Airport Region)   Vladimír Vytiska - předseda

ARC newsletter leden 2024 (pravidelný newsletter ARC o zahraničním dění z oblasti evropských letištních regionů)

V druhém pololetí tohoto roku jsme pokračovali v naší snaze o zmírnění hlukové zátěže v okolí letiště. Jedná se stále především o dvě oblasti, tedy co největší omezení nočních letů, zvláště v letní sezoně a o zrušení výjimky povinnosti dodržování osy dráhy, při startech letadel. V této věci proběhlo několik jednání, včetně přijetí u ministra dopravy. V polovině září jsme obdrželi odpověď od pana ministra a opět jsme se dozvěděli, že pro omezení či zrušení nočních letů je nutné postavit paralelní dráhu. Tento názor nesdílíme a opíráme se o odborná posouzení i o příklady ze zahraničí, především z okolních zemí. Další kolo jednání proběhne ještě v tomto roce.

Ve spolupráci s odborníky na hluk z našeho regionu jsme získali zajímavé informace o způsobu měření hluku z dopravy a jeho interpretace. Výsledky se totiž v některých částech dne přibližují k hygienickému limitu a při jejich interpretaci se pracuje s poměrně vysokou mírou nejistoty, která může tyto výsledky značně zkreslit. V lednu nás čeká jednání na Pražské hygienické stanici.

Předseda PAR byl pozván na konferenci ve Varšavě, aby společně s představiteli dalších evropských regionů referoval o zkušenostech z dlouhodobé koexistence s letištěm. Organizátorem konference „Hub Aiports and their regions“ byla polská společnost Centralny port komunikacyjny, která připravuje výstavbu moderního komunikačního uzlu, který bude propojovat leteckou a železniční ( především vysokorychlostní) dopravu. Součástí bude tzv. Aviapolis tedy rozlehlý urbanistický komplex nabízející prostor k bydlení, podnikání, využití volného času i vzdělání.

Stavět by se mělo v prostoru mezi Varšavou a Lodží, kde je menší hustota osídlení a další vhodné podmínky pro výstavbu. Stavba je projednána a schválena jak centrálním orgány tak i v rámci místních samospráv. Je zažádáno o územní rozhodnutí a vypracován úvodní projekt. Na financování by se měli vedle státu, který si podrží majoritu, podílet i zahraniční investoři a EU. Financování z EU je výhodné především proto, že projekt má reálnou ambici sloužit jako největší a nejmodernější středoevropský dopravní uzel i pro další země včetně České republiky. Pokud nová polská vláda nerozhodne jinak, což se vzhledem ke značné rozpracovanosti a ambicióznosti projektu neočekává, mělo by se výstavbou začít již v příštím roce a do konce dekády by se již mělo jezdit po kolejích a létat! Zatím se zdá, že tento významný projekt u nás nikdo nebere moc v úvahu.   www.cpk.pl

Toto pondělí 4.12. se konal v obecním domě seminář (bussines breakfast) organizovaný týdeníkem EURO na téma „Budoucnost letecké dopravy v České republice“. Současný stav i očekávaný vývoj byl presentován vedením Letiště VH Praha, ŘLP, a Správy železnic. Debata byla věcně moderována p. redaktorem Kubalou. Diskuse se vedla o pomalejším tempu návratu letecké dopravy v Praze, o relativně slušných výsledcích našich regionálních letišť, ale také o tématech, která nesouvisí bezprostředně s leteckou dopravou jako je kolejové spojení a budování tzv. Aerocity. Využil jsem příležitosti, abych připomněl potřeby regionu v okolí letiště a připravenost ke spolupráci na přípravě těchto projektů.

Vladimír Vytiska, předseda PAR, 12/2023

Informace z letiště:

Pravidelná podzimní údržba hlavní vzletové dráhy letos proběhne od 16. 10. do 27. 10. 2023. K převedení na vedlejší dráhu 12/30 bude docházet v návaznosti na aktuální počasí, a to pouze v čase mezi osmou hodinou ráno a čtvrtou hodinou večer. Směr provozu je závislý na aktuálních meteorologických podmínkách, především větru. Preferovaný směr je ale přistání od Prahy a vzlet na Kladno. V nočních hodinách bude provoz vždy převeden zpět na hlavní dráhu. 

Pravidelná údržba hlavní dráhy probíhá dvakrát ročně. Pro minimalizaci hlukové zátěže vždy mimo letní měsíce s ohledem na hustě osídlené oblasti Prahy a Kladenska, které provoz na vedlejší dráhu ovlivňuje. Pro podobné případy nemá Letiště Praha jinou možnost. Situaci vyřeší až výstavba paralelní dráhy, která by v podobných případech převzala veškerý provoz. Práce jsou naplánovány tak, aby proběhly v co nejkratší době. Kromě běžné údržby dráhy a přilehlých ploch je v plánu i kontrola světelného zabezpečovacího zařízení a revizních šachet, pravidelné geodetické měření a další drobné práce.

Vážení sousedé v okolí pražského letiště,

rád bych vás jako předseda PAR informoval o aktivitách našeho sdružení souvisejících s leteckou dopravou a jejím vlivem na život v okolním regionu. Současně přikládáme několik dokumentů, které s tímto textem souvisí a doplňují uvedené informace.

Noční letecký provoz ruší spánek obyvatel a má velmi neblahý vliv na lidské zdraví. Na pražském letišti se díky dominantnímu postavení letecké společnosti provozující především charterové lety, létá v noci hodně. Noční provoz roste dokonce rychleji než denní a to je v přímém rozporu s přístupem srovnatelných letišť v okolních evropských státech, kde jsou tyto lety do dovolenkových destinací provozovány převážně v denní době, nebo alespoň mimo tzv. „core night“ tedy mezi 24.00 – 5.00. Dobrou zprávou je, že do hry zasáhla v letošním roce i některá regionální letiště, která převzala část charterových letů.

K tomuto tématu proběhlo jednání na ministerstvu dopravy. V nejbližší době bude ministerstvo jednat s dopravcem a poté očekáváme odpověď. O výsledku Vás budeme informovat. Na ministerstvu jsme jednali též o dalším tématu, kterým jsou dřívější odklony startujících letadel od osy dráhy, což vede k rozšíření oblastí zasažených negativním vlivem leteckého hluku.

V návaznosti na červnové on-line setkání občanů s vedením letiště bylo provedeno několik mimořádných měření hluku, výsledky očekáváme v nejbližší době.

Proběhlo vyhodnocení žádostí o finanční podporu projektů v rámci programu Dobré sousedství. Bylo podpořeno 90 projektů obcí a dalších organizací působících v oblasti zasažené negativním vlivem leteckého provozu. Celkově bude letos rozděleno 21 mil. Kč. Vedení letiště a zaměstnancům, kteří se přípravě a realizaci programu věnují, patří dík. Daří se takto podpořit především začínající projekty, nebo aktivity, které by na jiné dotační tituly těžko dosáhly. Přesto si dovoluji připomenout, že celková částka 21 mil. Kč je nižší než celková finanční podpora programu Dobré sousedství v roce 2010 kdy jsme s programem začínali. Provoz na letišti byl tehdy srovnatelný, okruh žadatelů je nyní daleko větší a také peníze „nemají tu cenu“ jako tehdy. Věřím, že tuto skutečnost zohledníme při našem dalším jednání s letištěm. Finanční i materiální podpora projektů, ale i jazykového vzdělávání a biodiverzity je vyjádřením sociální odpovědnosti letiště a snahy o částečnou kompenzaci negativních vlivů leteckého provozu.

Vlivy blízkosti letiště mohou být a také jsou i pozitivní. V letošním roce proběhla anketa a bude následovat jednání se samosprávami o budoucím rozvoji letiště. Zajímavé možnosti pro okolí letiště přinese rozvoj, přiblížení a rozšíření kolejové dopravy a návazných terminálů. To by mohlo zlepšit veřejnou dopravu jak do Prahy, tak i v rámci regionu. S tím samozřejmě souvisí i rozvoj dalších neleteckých aktivit v okolí letiště, což by mohlo přinést rozšíření pracovních příležitostí, ale i volnočasových a dalších aktivit. Zásadní součástí rozvojových plánů letiště je stavba paralelní dráhy. Dráha by samozřejmě přinesla zvýšení bezpečnosti, zjednodušení pohybů letadel a zvýšení kapacity. Na její výstavbu jsou rozdílné názory a ani naše sdružení PAR není v postoji k tomuto plánu jednotné. Je to přirozené neboť paralelní dráha přinese některým oblastem snížení a jiným zase zvýšení hlukové zátěže. Určitě také otevře prostor pro rozšíření a zvýšení celkového objemu letecké dopravy v celém našem regionu. Letiště má nepochybně v blízkosti Prahy své místo, ale je třeba se zamyslet také nad tím, jaká je „kapacita“ okolního regionu, tedy schopnost zachovat s rostoucím leteckým provozem vysoký standard bydlení v relativně hustě osídlených oblastech v okolí letiště.

Zajímavosti ze zahraničí. V Polsku mezi Lodží a Varšavou, tedy v oblasti snadno dostupné ze severní hranice České republiky, se chystá výstavba velkého dopravního terminálu. Bude se jednat o letiště (jedno z největších v Evropě) a železniční dopravní uzel, který doplní a nahradí leteckou dopravu na kratší a střední vzdálenosti. Tento multimodální přístup je velmi moderní a efektivní. Plán je nesmírně ambiciózní a realizace by měla být zahájena v nejbližších letech. Ve Varšavě bude v souvislosti s tímto projektem uspořádána v listopadu konference, jejímž tématem bude vztah letiště a okolního regionu. Na konferenci jsem pozván, abych seznámil účastníky s našimi zkušenostmi z pražského letištního regionu. Pro zajímavost dodávám, že na Chopinově letišti ve Varšavě se v noci nelétá. O totéž se snaží i belgický parlament, který prosazuje zákaz nočních letů na hlavním bruselském letišti Zaventem. Myslím, že tento trend se šíří celou Evropou a věřím, že u nás nezůstaneme pozadu!

„Vždyť tu přece žijí lidé!“

Vladimír Vytiska – předseda PAR

V příloze jsou dva dokumenty ARC – Airport Regions Council – v angličtině

• Shrnutí problematiky nočního provozu na evropských letištích doplněné několika konkrétními příklady
• Závěrečný dokument projektu ANIMA, který se zabývá leteckým hlukem. Na projektu pracovali odborníci z několika letištních regionů. Uvedené kapitoly se zabývají vlivy nočního leteckého hluku a metodikou stanovení ochranných zón

Dne 27.6. 16.00 – 17.10 proběhlo on-line setkání občanů s pracovníky Letiště VH Praha k leteckému provozu a grantovému programu Dobré sousedství

Zúčastnilo se 29 občanů z okolí letiště a 5 zástupců letiště – z odborů životního prostředí, hluku a komunikace s veřejností.

Schůzka se konala na žádost PAR a jejím cílem bylo především dát příležitost k dotazům občanů, kteří jsou velmi znepokojeni hlukovou zátěží z letecké dopravy v počínající letní sezóně.

---------------------------------------------------------------------

Po krátkém úvodu, kdy zástupci letiště připomněli vyhlášený program podpory regionálních projektů Dobré sousedství, došlo na očekávánou prezentaci odboru životního prostředí letiště. Vedle všeobecných informací o současném rozsahu a výhledech rozvoje letecké dopravy na pražském letišti šlo hlavně o současnou změnu spočívající v dřívějších odklonech startujících letadel od osy dráhy. Z prezentace vyplynulo, že důvodem je tzv. vyvážený přístup, který hledá rovnováhu mezi nižším hlukem letadel startujícím v ose dráhy a kratší trasou letu, která přináší snížení emisí. Diskutující upozornili především na rozšíření hluku do dosud nezasažených oblastí a také na zvýšený hluk způsobený dřívějším odklonem v již nyní velmi zasažených oblastech jako jsou Horoměřice. Naopak při přistání zůstávají v platnosti principy zaváděné postupně od roku 2013, což má pozitivní vliv na hlukovou zátěž.

Mnoho dotazů a stížností se týkalo nočního provozu na pražském letišti, především startů v období tzv. core night. V této době je na většině evropských letišť provoz pravidelných charterových linek velmi zásadně omezen. Diskuse se po nějaké době poněkud zacyklila, neboť problém leží zřejmě především v oblasti strategie a obchodní politiky. Ve sledovaném období totiž létá v Praze, až na výjimky, pouze jedna společnost specializovaná na charterové lety, která v má současnosti nejvyšší podíl na provozu letiště. Podpora této společnosti a její snaha o maximální využití nasazených letadel vede k této ve středoevropském kontextu nebývalé situaci.

Budeme nepochybně jednat o tomto tématu dále jak na Ministerstvu dopravy, tak i u zřizovatele letiště Ministerstva financí. Zcela určitě však budeme požadovat dodatečné měření hluku, především v noční době a budeme také doplňovat naší argumentaci o situaci s nočním hlukem v Evropě.

Další informace k tématu přineseme v průběhu prázdnin.

Domníváme se, že diskuse byla užitečná a určitě rozšířila povědomí o komplexní problematice pohybů letadel kolem pražského letiště. Děkuji všem diskutujícím, hostům i pracovníkům Letiště.

Vladimír Vytiska – předseda PAR, 28.6.2023